Enterprise Europe Network
Brno Projekt je podporován Rámcovým programem pro konkurenceschopnost a
inovace a z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky
| Podnikání a výkon regulovaného povolání v jiných členských státech EU |
|
Svoboda usazení v zahraničí za účelem podnikání je další ze svobod, které nabízí vnitřní trh EU. Pokud se český občan rozhodne této svobody využít, je potřebné, aby nejprve zjistil, zda je činnost, která by měla být předmětem podnikání ve státě, kam míří, regulovaná. Tedy zda jsou podmínky přístupu k této činnosti a jejímu výkonu legislativně upraveny.
Pokud se jedná o regulovanou činnost, musí příslušný úřad v tzv. hostitelském členském státě, tedy ve státě, kde má podnikatel v úmyslu se usadit, potvrdit, že uznává odbornou kvalifikaci, kterou podnikatel získal, ať už v České republice nebo v jiném státě EU. Tím konstatuje, že žadatel splňuje kvalifikační požadavky stanovené pro výkon dané činnosti v tomto členském státě a, pokud nejsou stanoveny další podmínky pro výkon dané činnosti, může tuto činnost vykonávat i na území tohoto státu.
Podnikatelé - osoby samostatně výdělečně činné, které poskytují služby v jiném členském státě pouze dočasně a příležitostně a usazeny zůstávají ve svém domovském státě, nemusí o uznání kvalifikace žádat. V takovém případě stačí, pokud prokáží, že jsou k výkonu činnosti způsobilí podle práva státu, kde jsou usazeni. Hostitelský členský stát však může požadovat, aby poskytovatelé přeshraniční služby ohlásili zahájení své činnosti na jejich území u příslušného uznávacího úřadu.
Pravidla pro uznání kvalifikace v jiném členském státě Existují dva způsoby uznání profesní kvalifikace - automatický systém uznávání a obecný systém, který se použije, pokud nelze postupovat podle automatického systému. Platí tedy, že pokud je možno aplikovat automatický systém uznání kvalifikace, je příslušný úřad povinen uznat kvalifikaci získanou v jiném členském státě automaticky při pouhém předložení dokladů o získání kvalifikace bez dalšího prověřování. U profesí, u kterých není možné uplatnit automatické uznání kvalifikace, postupuje úřad podle obecného systému, který předpokládá porovnání nabyté kvalifikace s požadavky hostitelského členského státu a v případě podstatných rozdílů v uložení kompenzačních opatření. V každém případě je úřad povinen rozhodnout o uznání kvalifikace do 3 měsíců od podání žádosti a případné zamítavé rozhodnutí je povinen odůvodnit.
Obecný systém uznávání Uznání odborné kvalifikace vyžaduje posouzení jak dosaženého vzdělání, tak získané praxe v daném oboru. K žádosti o uznání kvalifikace je nutno předložit podrobnou dokumentaci jak k získanému vzdělání, tak k praxi. Porovnává se jak obsah, tak délka studia, studijní plány, délka a náplň praxe apod. Obecným pravidlem je, že pokud se získané vzdělání a praxe podstatně neliší od požadavků v hostitelském státě, kvalifikace bude uznána. V případě výrazných rozdílů mezi žadatelovou kvalifikací a kvalifikací vyžadovanou v hostitelském státě může být žadatel vyzván ke splnění tzv. kompenzačních resp. vyrovnávacích opatření. Jako vyrovnávací opatření může být navrženo vykonání rozdílové zkoušky nebo absolvování adaptačního období.
Automatické uznávání určitých profesí Automatický systém uznávání kvalifikací se uplatňuje na vybrané profese, u kterých byly požadavky na přístup k činnosti a její výkon harmonizovány na úrovni Společenství. Jedná se o profese lékaře, všeobecné zdravotní sestry a ošetřovatele, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta. Minimální požadavky na získání dané kvalifikace jsou stanoveny směrnicí o uznávání odborných kvalifikací (2005/36/ES ) a platí jednotně na celém území Evropské unie. Ve všech členských státech je tak zaručena stejná úroveň dosažené kvalifikace. Při uznávání kvalifikací u uvedených profesí by neměly nastat problémy, protože ve všech členských státech platí stejné minimální požadavky. Příslušný úřad by měl v těchto případech kvalifikaci uznat automaticky při předložení dokladu o získání kvalifikace v jiném členském státě. S problémy se však i nadále potýkají lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry a další, kteří získali odbornou kvalifikaci v ČR nebo jiném státě ještě před vstupem do EU, kdy vnitrostátní úprava regulující požadavky pro získání dané kvalifikace nebyla ještě plně v souladu s harmonizovanou evropskou úpravou. Tento handicap je možné kompenzovat prokázáním dostatečné praxe, kterou osvědčí příslušný národní orgán státu, kde byla praxe vykonána. Úřad v tzv. osvědčení o nabytých právech potvrdí, že žadatel skutečně a v souladu se zákonem vykonával danou činnost po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení. Pokud žadatel předloží vedle dokladu o dosažené kvalifikaci i osvědčení o nabytých právech, je úřad jiného členského státu povinen kvalifikaci žadatele automaticky uznat, i když nesplňuje všechny požadavky harmonizované úpravy obsažené ve směrnici. Pokud nelze kvalifikaci uznat automaticky, uplatní se subsidiárně obecný systém uznání kvalifikace (viz výše).
Odkazy
Důležité informace ohledně uznávání odborné kvalifikace, včetně např. databáze regulovaných profesí v členských státech EU nebo postupu při žádání o uznání naleznete na:
Zdroj: SOLVIT CENTRUM pro ČR, Odbor vnitřního trhu a služeb EU |